Bylo nebylo za sedmi kopci a pěti jezery stál jeden dům. Na první pohled docela obyčejný, ovšem kdo vstoupil dovnitř, poznal, že je kouzelný. Plný různých místností, které nás přenáší do všelijakých světů. Nás zajímá zrcadlový sál... Jeho okna zrcadlí východ slunce a jednu jeho stěnu tvoří veliké zrcadlo. Ale nechodí se do něj dívat zlá královna jako ve Sněhurce, toto zrcadlo mlčí. Mlčí a přece ukazuje pravdu. Dívají se do něj ženy bohaté i chudé, malé i velké, hubené i nehubené. Zrcadlo jim mlčky ukazuje pravdu o nich. Ženy se toho pohledu vůbec nebojí, všechny se v něm totiž vidí krásné...protože před tímto zrcadlem pouze tančí. Tančí půvabný tanec, kterému se někde říká také břišní. Pojďte se s námi podívat za pěticí žen, jež tančí před tímto zrcadlem mnoho let a mnoho hodin. Radostně i smutně. Spolu. Tyto ženy společně tančí pod jménem Asmar Leyla
—————